Nevadí nám šetřit městu peníze a plnit sliby

K poněkud málo srozumitelnému článku pana Kobsy z únorových listů lze uvést následující.

1) Chodník k Ústavní, veřejné osvětlení není víceprací k opravě komunikace. U samotného chodníku jsme využili toho, že se nemusel dělat drahý projekt, neboť stávající rozsah prací šlo provést bez povolení jako opravu. Totéž z pochopitelných důvodů neplatí o veřejném osvětlení, které neopravujeme, ale přidáváme více světel. Za to, že jsme ušetřili prostředky na projektování rekonstrukce, se opravdu nestydíme.
2) Ke sportovnímu areálu pod nádražím, žádný projekt není dokonalý. Ačkoliv byly provedeny sondy podloží, ukázalo se, že v části areálu je souvislá vrstva jílu, o tom už jsme ale otevřeně a obsáhle psali na podzim 2018. Další velkou víceprací byla protihluková stěna, se kterou se počítalo, že vznikne, jen pokud bude opravdu třeba. Žádný akustik neumí přesně určit rozsah tlumících opatření, dokud stavba nestojí. Vylepšení multifunkčního hřiště či prvky na dětském hřišti jsme k původnímu projektu přidali právě proto, že se nám podařilo držet cenu areálu na velmi přijatelné úrovni. Zkrátka jsme si mohli dovolit udělat vše najednou a některé investice neodkládat. Navíc za situace, kdy všeobecně začaly stavební práce zdražovat, a my jsme měli zasmluvněné velmi výhodné ceny.
3) Snít o soutěži podle kvality a nikoliv ceny je nerealistické. Za daleko lepší cestu považujeme tvrdou kontrolu kvality díla. Vybereme a pohlídáme si, aby stavbu nešidil. Povedlo se to u všech velkých investic po roce 2014. Pokud někdo kandiduje za stranu, kterou štědře podporovala stavební firma, jenž dřív dostávala zakázky bez výběrového řízení, měl by se zamyslet nad tím, co píše. Znamená snad článek, že máme vše přidělovat firmě OZ Trading bez ohledu na to, jakou cenu nabídne?

Zde je celý článek pana Tomáše Kobsy "Městské zakázky ve stínu víceprací"